Ultrasport Sokolov

Ultrasport Sokolov se zapojil jako partner do projektu Komunikace Novina, který je spolufinancován z prostředků Evropské unie prostřednictvím Programu rozvoje venkova ČR – LEADER MAS Sokolovsko. Město Sokolov realizuje tento projekt, díky němuž se zlepší povrch silnice vedoucí na Novinu, ve dvou etapách. Část komunikace je obnovena v letošním roce, druhá část bude následovat v roce 2013. Především v zimním období tak mohou běžci využít této komunikace ke svým tréninkům. Doporučujeme tedy ze Sokolova vyběhnout po cyklostezce okolo jezera Michal směrem na Hruškovou – za závorou se dejte vpravo a na silnici vedoucí na Podstrání vlevo a cca po 100 metrech odbočíte vpravo již na zmíněnou málo frekventovanou silnici vedoucí na Novinu. Při prvním běžeckém tréninku na této trase – dle výkonnosti – nečekejte, že celou trasu vyběhnete, opravdu je to náročná trasa. Ale pokud se vám to podaří vyběhnout v kuse až mezi domky na Novině, zažijete hřejivý pocit z kvalitního tréninku. Nároční mohou poté pokračovat dále na Lobzy a pak opět na silnici mezi Podstráním a Sokolovem a zpět do Sokolova podél Lobezského potoka.

Pro zájemce o dotace uvádíme ještě pár základních informací: MAS Sokolovsko o.p.s. má na starosti administraci programu LEADER, tzn. přijímá a vyhodnocuje žádosti o dotace (nejen pro města,  obce a neziskovky, ale i drobné podnikatele či podnikatele v  cest. ruchu). Nejbližší výzva pro příjem žádostí o dotaci se očekává v dubnu 2013.

Dále zveřejňujeme o projektu informace Města Sokolov.

Už nám zbývá jen necelý rok do jubilejního desátého ročníku Královské pětimíle.

24. března totiž 58 běžců pokořilo podeváté trať dlouhou 8045 metrů, tedy pět anglických mil, z Královského Poříčí podél řeky Ohře směrem na Loket a zpět. Sice nebyla jen těsně překonána hranice kopy běžců, ale účastnický rekord, který doposud držela léta 2006 a 2011, nás vzhledem ke konkurenci Mistrovství ČR v krosu a první etapy cyklistického Bahna, konaných ve stejný den, velmi mile překvapil. Do karet nám přihrálo velice vydařené slunečné jarní počasí a také rostoucí zájem o běh jako takový. Na start pětimíle se totiž postavilo mnoho borců, se kterými jsme se dosud u nás nesetkali.

Pro vítězství si v početném poli doběhl stylem START-CÍL Honza Sokol z AK Sokolov s velkým náskokem na Martina Černého z AC Trial Plzeň. Třetí dokončil závod vítěz kategorie 40-49 let Slávek Švejdar z karlovarského Triatletu a čtvrtý pak vítěz kategorie 50-59 let František Šika z AC Trial Plzeň. Vítěz šedesátníků Karel Rouča z cyklistického oddílu TJ Slavia Karlovy Vary doběhl v absolutním pořadí na pěkném 20. místě, ale hlavně překonal časem 33:20 stávající traťový rekord této kategorie o celých 22 vteřin. Ten byl doposud v držení Manfreda Krassy z ŠAKu Chodov, který letos skončil v této kategorii na druhém místě.

V ženách ukázala všem záda lyžařka z Abertam Eva Hejtmánková, vítězka kategorie nad 35 let. Druhá byla Gabriela Švejdarová z ACESu Karlovy Vary, a to jak v kategorii nad 35 let, tak absolutně. Teprve třetí v absolutním ženském pořadí doběhla vítězka nejmladší kategorie Anna Nunvářová z Witte Bike Teamu Nejdek.

Na závěr bych se chtěl ještě touto cestou omluvit všem běžcům, kteří tápali, kde je cílová čára a přišli tak o drahocenné vteřiny.  Poprvé se mi totiž, bohužel, podařilo, odstartovat závod, aniž bych předtím všem sdělil, že cílová čára se nachází o 45 metrů dál, než start. Náš klub se vám mými ústy co nejsrdečněji omlouvá za toto politováníhodné nedopatření, ke kterému dochází maximálně jednou za devět let. Věříme, že si cestu na start Královské pětimíle najdete i příští rok, kdy se bude konat (jak již bylo výše napsáno), desátý ročník tohoto běhu.

Výsledky.
Fotografie.

Pochlubím se tentokrát sám.

Dne 15. ledna jsem dovršil na třetím závodu Chebské běžecké zimy čtvrtou stovku účastí na běžeckých závodech. Startoval jsem v kategorii příchozích a tento závod se mi shodou okolností podařilo vyhrát.

Skoro o měsíc později, 12. února, jsem startoval v posledním čtvrtém závodě Chebské běžecké zimy. Opět v kategorii příchozích, opět se mi podařilo zvítězit a znovu jsem dovršil stovku závodů. Tentokrát pátou stovku závodů bez ohledu na disciplínu. Celou tuto pro mne přelomovou událost ještě zastřešilo vítězství v celém seriálu Chebské běžecké zimy (v kategorii příchozích).

Z půl tisíce závodů, jak už je z článku patrno, je převážná většina běžeckých (včetně orienťáků). Ale v seznamu se dají najít i triatlony, aquatlony, cyklistika, plavání, běhy na lyžích, karate, basketbal, fotbal, všemožné atletické disciplíny od technických (výška, dálka, trojskok, koule, oštěp atd.) až po pět desetibojů nebo vrhačské pětiboje. V seznamu jsou také netradiční soutěže, pár adrenalinových disciplín, rafting, motorismus, ale i taková poklidná odvětví, jakými jsou minigolf či bowling.

Vyhlášení Mistrovství kraje na 10000 metrů

Přesně ve stejné dny (a dokonce se stejnými časy startu), kdy Emil Zátopek na Olympijských hrách v Helsinkách roku 1952 vybojoval trojici olympijských vítězství v závodech na 10.000 m, 5.000 m a v maratónu,  proběhla trojice stejných závodů v  Plzni na Zátopkově zlatém týdnu. Tento netradiční trojboj, který je poctou slavnému českému běžci, jemuž se v Helsinkách povedlo něco, co už nikomu později, se konal od 20. do 27. července. Dvacátého proběhla desítka v Plzni, dvacátého čtvrtého pětka ve Stříbře a sedmadvacátého pak závěrečný maratón v Plzni u Bolevských rybníků.

Této netradiční série se zúčastnili také běžci Ultrasportu. Kompletní Zátopkův zlatý týden dokončila Dáša Hůrková, která se tak zařadila mezi pouhých jedenáct běžců, kterým se to letos povedlo. Jelikož z těchto jedenácti běžců byly pouhé dvě ženy, obsadila v tomto seriálu 2.místo. V maratónu skončila třetí, na desítce čtvrtá a na pětce sedmá. Jednotlivé závody byly také Mistrovstvím Plzeňského a Karlovarského kraje a Dáše se podařilo vybojovat bronzovou medaili na trati 10000 metrů a na poloviční trati skončila pátá. Paradoxně na maratónu, kde si nejvíce věřila, je bez umístění, neboť se na startu nesešli tři závodnice z kraje, aby mohly být výsledky vyhlášeny.

Tří závodů se zúčastnil také Jiří Hůrka. Namísto maratónu však zvolil pouze vložený závod na deset kilometrů, kde vybojoval druhé místo.  V běhu na 10.000 metrů skončil 30. (9. v Mistrovství Plzeňského a Karlovarského kraje)  a na pětce 34. (11. v MPlzKVK).

Pouze maratónu se zúčastnil Petr Szász, který v horkém počasí nebyl se svým výkonem absolutně spokojený, ale přesto vybojoval 1.místo ve své kategorii, celkově 32. a 7. v MPlzKVK.

Výsledky závodů na 10000 metrů, na 5000 metrů, maratónu a celého Zlatého týdne.

Kdy: Sobota 26.března 2011 11:00
Kde: cyklostezka z Královského Poříčí do Lokte
Co: 8.ročník běžeckého závodu Královská pětimíle
Kolik: 8045 metrů

Letí to, letí. Letos jsme opravdu uspořádali již osmý ročník Královské pětimíle, kterému familiárně přezdíváme K5. Předpovědní modely, rosničky a meteorologové nás vzhledem k tomu, že letos nebyl k dispozici Královský hostinec, hodně vystrašili. Právě na sobotu totiž předpověděli jediný den s opravdu špatným počasím v dlouhé řadě dnů s počasím pěkným. Slota se však naštěstí nekonala a přestože bylo celkem chladno, párkrát na nás vykouklo i sluníčko.

V rozhodný den pro Sčítání lidu, domů a bytů 2011 sečetli organizátoři na startu závodu 57 běžců a běžkyň. A jelikož všichni v pořádku dorazili do cíle, mohli také nahlásit vyrovnání účastnického rekordu (na startu bylo v roce 2006 o jednoho běžce více).

Padesáti šesti závodníkům brzy po startu ukázal záda pátý z letošního českého krosového mistrovství na mílařské trati Pavel Procházka z AK Sokolov. Svůj náskok až do cíle pouze zvyšoval a druhého v absolutním pořadí (vítěze kategorie čtyřicátníků) Milana Kožáka z AC Startu K.Vary za sebou nechal o více než minutu. Třetí skončil o dalších devět vteřin zpět také čtyřicátník Slávek Švejdar (Triatlet K.Vary).

Abychom měli kategorii čtyřicátníků kompletní, je nutno dodat, že pro bronzovou medaili si doběhl Jiří Hadrava (TJ Slavia K.Vary), který absolutně obsadil páté místo.

V absolutním pořadí na čtvrtém místě, ale ve své kategorii padesátníků jednoznačně vítězně, proťal pomyslnou cílovou pásku Michal Landiga běžící v dresu LK Abertamy. O dvě minuty za Landigou skončil na druhém místě Pavel Krieger z AK Sokolov. Jediným zástupcem pořádajícího klubu Ultrasport Sokolov na bedně pak byl právě v této kategorii Petr Szász. Tomu se podařilo protlačit na bednu v každém ze svých startů na K5 a celkově byl mezi prvními třemi už po sedmé (4-1-2).

Šedesátníky povodil od začátku až do konce „zelenáč“ této kategorie, cyklista TJ Slavia K.Vary Karel Rouča. Za sebou nechal favorita Manfreda Krassu z ŠAKu Chodov. Na bronzový stupínek se postavil další chodovský běžec Bohuslav Václavek.

Při neúčasti mistrovskými medailemi ověnčené Ivany Sekyrové, která startovala na vložené desítce při MČR v běhu na 100 km, se o čelní posty porvalo mládí. A to doslova. Ze souboje dvanáctileté Báry Pribičinové (Triatlet K.Vary) a o rok mladší Elišky Brožkové (MDDM Ostrov) vyšla vítězně prvně jmenovaná, nedávná stříbrná medailistka z MČR v krosu kategorie mladších žákyň. Třetí v absolutním pořadí skončila vítězka kategorie žen nad 35 let, zástupkyně lyžařského klubu z Abertam Eva Hejtmánková.

O druhé místo ve veteránské kategorii svedly tuhý souboj Martina Kabilová (ACES Team K.Vary) a Radka Lelková (TJ Slavia K.Vary). O tři vteřiny dříve v cíli byla nakonec Martina.

Obě mladší žákyně doplnila na stupních vítězů kategorie žen do 34 let Eva Roudnická startující za AK Sokolov.

Za organizátory bych chtěl všem běžcům poděkovat za účast (vyrovnání účastnického rekordu nám udělalo radost) a obci Královské Poříčí za vytrvalou podporu, neb právě vytrvalost je tou vlastností, které si lidé jako my velmi cení.

Výsledky.

Ačkoliv Dáša Hůrková, po dlouhé běžecké pauze způsobené zdravotními problémy, teprve začíná tréninkově poklusávat, podařilo se jí v sobotu 12.2. absolvovat její 400. závod. Stalo se tak v Plzni v areálu bývalé papírny, kde se zúčastnila  amatérské motoristické akce – závodu Motocar race 2011. Byl to závod motokár na jedno nejrychlejší kolo v časovém limitu patnácti minut. Tedy úplně odlišná akce od těch, kterých se běžně členové našeho klubu účastní. I přesto se jí podařilo obsadit 4.místo v ženské kategorii (startoval i Jiří Hůrka, ten skončil mezi muži 20.).

Touto netradiční akcí tak završila čtvrtou stovku závodů a přidala jí k 365  závodům běžeckým  (z čehož je 52 orientačních běhů, 27 maratónů a 21 ultramaratónů), ke 12 triatlonům (včetně jednoho s ironmanskými objemy), ke čtyřem lyžařským závodům, dvěma plaveckým závodům, dvěma atletickým desetibojům, dvěma vrhačským pětibojům, několika závodům v jednotlivých technických disciplínách (disk, oštěp, výška apod.), dvěma bowlingovým turnajům, jednomu minigolfovému turnaji a několika dalším tradičním, méně tradičním i zcela netradičním akcím.

Během těch čtyřech stovek závodů uběhla celkem 5769 km, na kole ujela 464 km, dalších 170 km přidala na lyžích a více než 21 km uplavala. Celkem stála (alespoň pomyslně) 35x na nejvyšším stupínku, stříbrný post obsadila 45x a ten bronzový dokonce 57x.

Tak ať se jí zdravotní problémy vyhýbají, aby co nevidět mohla naplnit i ten pověstný půllitr.

I když se to možná nebude mnohým zdát, je tomu opravdu tak.

Oficiálně byl sice sportovní klub Ultrasport Sokolov o.s. zaregistrován u Ministerstva vnitra až 7. srpna roku 2003, ale právě 14. října roku 2000 se na start prvního závodu postavili běžci tenkrát ještě oficiálně neorganizované party, ale jednoznačně už pod hlavičkou Ultrasportu.

Těmi běžci byli Petr Ontko a Vít Chocholouš a tím historickým závodem byl Běh podél Halštrova nedaleko Aše. Na konci 9700 metrů dlouhého závodu se první v cíli objevil Petr Ontko v čase 37:23 a stal se tak prvním Ultrasporťákem v cíli nejen běžeckého, ale jakéhokoliv závodu. Vít Chocholouš proťal pomyslnou cílovou pásku o dvě minuty a devatenáct sekund později.

Už týden nato, 21. října, dokončil první Ultrasporťák maratón. Petr Szász zvládl 42,2 km dlouhé kroužení v pražské Stromovce za 3:32:39.

První ženou, která se pod hlavičkou Ultrasportu postavila na start, byla skoro o rok později Dagmar Hůrková. Stalo se tak 7.10. 2001 na Běhu Smolnickým kopcem v Chodově.  Dáša se stala i první Ultrasporťačkou v cíli maratónu, když v čase 4:09:10 dokončila 19.5. 2002 Pražský mezinárodní maratón.

Zakládajícími členy klubu jsou Víťa Chocholouš, Milan Hylas, Petr Ontko a Petr Szász. Název klubu navrhl Petr Ontko.

Oslavme tedy desáté výročí klubu během. Počasí nám přeje.

Víťa Chocholouš se letos rozhodně nešetří a přijímá jednu triatlonovou výzvu za druhou. Po úspěšně zvládnutém ironmanu v Rothu přijal za svůj nápad Michala Havlíčka z ACES Teamu K.Vary pěkně se triatlonově projet po regionu a zvládnout tři triatlony v jednom dni, které dávají dohromady asi 80% halfironmanských tratí, přesně 1,7 km plavání, 71 km cyklistiky a 16 km běhu.

A co to všechno vlastně obnášelo? Stačilo být v 10:00 na startu u Jesenické přehrady nedaleko Chebu, zvládnout triatlon Dřevěný člověk s objemy 0,8-22-8 km, přesunout se do Teplé na Betlém ke startu (ve 14:00)  triatlonu zvaného Tepelský muž v délce 0,3-29-3 km a třešničku na dort přidat mistrovstvím republiky age groups a zároveň mistrovstvím Karlovarského kraje odstartovaným v 18:00 na koupališti Rolava v Karlových Varech na tratích 0,6-20-5km.

To vše zvládl Víťa celkem za 4:13:34 a i přes náročnost celého projektu dokázal obsadit v Chebu 7. místo ve své kategorii, z Teplé přivezl absolutně 19. příčku a to vše završil osmým místem na MČR ve své age group a stříbrnou medailí z  krajského mistrovství. Navíc sám celou akci označil za bombastický zážitek.

Spolu s ním dokončila tuto „bláznivinu“ další dvojice sportovců. Strůjce myšlenky Michal Halíček (29., 3. a 14. místo) a také jedna žena, Martina Kabilová z TRI Cheb (2., 1. a 2 x 1. místo). Výsledky z Chebu, Teplé a K.Varů.

18. července se Víťa Chocholouš podruhé zúčastnil Challenge Triathlonu v německém Rothu. Na oblíbeném triatlonu s ironmanskými distancemi (3,8 – 180 – 42,2 km) vytvořil svůj osobní a zároveň také klubový rekord 12:23:05.

Zatímco loni odjížděl po kvalitním tréninku do Rothu s velkými ambicemi, letos s výrazně nižšími tréninkovými objemy korespondovaly i značně nižší ambice. Podle vlastních slov jel do Rothu tak trochu smířený se svým osudem. Obzvláště se obával závodu v obrovských vedrech, která tou dobou panovala. Byl dokonce připraven závod absolvovat pouze na dokončení v časovém limitu. Ohledně počasí však měli účastníci závodu štěstí. Jeden den před závodem zapršelo a na den D a hodinu H se výrazně ochladilo, takže podmínky byly téměř ideální.

Do vody však Víťa přesto lezl po loňských zkušenostech s křečemi s respektem. Pro jistotu užil několik protikřečových tablet už před plaváním a i když neměl při plavání lýtka zcela v pořádku, křeče ho tentokrát nekously. Vodu Víťa opouštěl po hodině a osmnácti minutách.

V depu se Víťovi podařilo být o něco rychlejší něž loni (jak to sám okomentoval, rozhodl se na cyklistiku a běh už nelíčit) a cyklistiku, přestože se už od začátku hodně umravňoval v tempu, jel jen o něco málo pomaleji. S jedním odskočením, které se snažil neúspěšně udržet skoro 70 kilometrů, to bylo za 6:07:42.

Soustředil se hlavně na občerstvování, protože to byla jedna z mála věcí, se kterou ještě mohl něco udělat, aby tak napomohl lepšímu výkonu. A tak Víťa spořádal kromě obligátních gelů, tyčinek a banánů, také dva a půl rohlíku se sýrem a slaninou.

Jak se zdá, toto občerstvení přineslo své výsledky. Neboť v běhu se Víťovi podařilo výrazně ubrat z loňského času. Sice přiznává, že opět dobíhal řádně „prošitý“, ale tentokrát se nekonal šestnáctikilometrový pochoďák na konci maratónu. Preventivním chodeckým pauzám se však nevyhnul, takže dokončil maratón v čase 4:44:37.

Víťa tak vylepšil svůj i klubový rekord o 21 minut, což stačilo v Challenge Triathlonu na 2091. místo ze 2677 účastníků a ve své věkové kategorii skončil 302. ze 405 účastníků. – Jeho parťák z Karlovarského kraje Míra Dědek (AC Start K.Vary) obsadil ve své kategorii 161. místo časem těsně pod třináct hodin (12:59:48). – Atmosféra závodu byla jako obvykle skvělá, na Solar Bergu se před závodníky opět rozestupovaly špalíry diváků jako na Tour de France, a tak i přestože se Víťovi na tomto kopci tep vyšplhal na 172 úderů za minutu, i přes potíže s tréninkem a silnou předstartovní sr….nervozitu , Víťa do budoucna nevyloučil start na nějakém dalším ironmanu a kdo ví, třeba opět v německém Rothu.

Výsledky.
Víťa na fotografiích.

V minulém týdnu si Jirka (Hůrka) procházel tréninkový deník a jednoduchým výpočtem dospěl k tomu, že pokud se postaví na start orientačního běhu v Praze-Klánovicích, který jsme vzhledem k cestě do těchto míst plánovali, bude desetikilometrový závod při Velké ceně Sokolova v atletice jeho čtyřstým závodem. Po příchodu z tohoto atletického klání se mi doma přiznal, že právě jenom vidina dokončení jubilejního závodu ho v té výhni udržela od mety třetího kilometru dalších 7 km na dráze. Svůj čtyřstý závod si tedy dokonale „vychutnal“, neboť jak prohlásil, tak strašně se ještě nikdy necítil.

Nicméně v neděli načal (symbolicky pětistovkou)  již pátou stovku závodů. V těch prvních čtyřech mají největší podíl samozřejmě závody běžecké, kterých má na kontě 325 (včetně tří orientačních běhů), v nichž celkem naběhal téměř 3000 km. Triatlonů dokončil 25 (včetně dvou aquatlonů), Následuje 16 účastí na závodech v karate (10x kumite a 6x kata), má za sebou 9 vícebojů, ať už jde o 5 atletických desetibojů, anebo vrhačské či běžecké víceboje, 4 plavecké závody, 3 cyklistické soutěže a 3 běhy na lyžích. Vyzkoušel si také většinu technických disciplín v atletice, absolvoval 2 turnaje v bowlingu, turnaj v minigolfu nebo třeba zvláštní akci, při které  mimo jiné střílel z luku, z foukačky a práskal bičem na přesnost.

K té čtyřstovce bych Jirkovi za nás za všechny chtěla pogratulovat a do dalších stovek závodů mu popřát hlavně zdraví, které mu občas schází.