Ultrasport Sokolov

Zatímco v České republice probíhal běžný pracovní čtvrtek (a pátek), ve francouzském Brive la Gaillarde slavili 13.května Nanebevstoupení páně. A svůj svátek tu měli i běžci, kteří holdují běhům delším než je maratón. V tomto případě se tu sešli, aby poměřili své síly na MS a ME v běhu na 24 hodin.

Počasí se oproti předchozím dnům, kdy toto město s přízviskem statečné zalévaly silné lijáky, umoudřilo a i když v noci připravilo závodníkům chladné až doslova frišné chvilky, jen sotva čtyři stupně přesahující nulovou hranici, ani jednou jedinkrát nekáplo.

Na start závodu na náměstí Charlese de Gaullea nedaleko nádherného kostela Sv. Martina, pocházejícího ze 12. století, se postavila také reprezentantka našeho klubu Dáša Hůrková. Byl to její čtvrtý reprezentační start a také jubilejní dvacátý ultramaraton. Od začátku sice neměla zrovna na růžích ustláno, ale i přes několik problémů jí kilometry pěkně naskakovaly. Když pak těsně za třináctou hodinou dosáhla své druhé nejrychlejší stovky, zdálo se, že bude útočit na svůj osobní rekord, který má hodnotu 171, 693 km.

Bohužel okolo čtrnácté hodiny závodu se ozvala Dáši noční můra posledních čtyřiadvacetihodinovek – žaludek. Po tom, co se podruhé vyzvracela (tentokráte opravdu silně), nebyla už vůbec schopna běhu. Nejenže jí druhé vrhnutí neuvěřitelně vyčerpalo, ale žaludek se nedal do pořádku a až na drobné výjimky se sebou nedovolil běžecky natřásat.

Navíc dalšími nauseami pohrozil i při přijímání potravy a tekutin, takže Dáše pro závěrečných téměř deset hodin musely stačit přesně tři hroznové cukříky a jen několik málo drobných loků vody. To byl také další důvod pro to, nepokoušet běh. Sama tuto situaci popsala větou: „Nohy by chtěly, ale žaludek odmítal.“

Dáša odjížděla do Brive s tím, že 150 km za 24 hodin nebude propadák. Přiměla se tedy k tomu, dochodit na tuto metu a v závěru si mohla jako čtvrtá česká reprezentantka poprvé dovolit ten luxus posadit se a zatleskat všem svým (nikoliv soupeřům, ale) spoluběžcům.

České ženy nakonec skončily v týmech na mistrovství Evropy o jedno místo hůře než vloni v Bergamu, když obsadily 9. místo. Na mistrovství světa se přeci jen sjela větší zámořská konkurence, a tak musely vzít protentokrát zavděk 13. místem.

Dáša si odvezla z Brive la Gaillarde výkon 151, 458 km, 45. místo z ME, 61. místo z MS, přesvědčení, že pokud nevyřeší problémy se svým žaludkem, nemá valného smyslu se pokoušet o výkony při čtyřiadvacetihodinových bězích a jednu pozitivní věc – vědomí první čtyřiadvacetihodinovky, při které nepotřebovala spát. A ještě přidávám, jak vše prožívala sama Dáša.

Výsledky: ženy a muži.